Login

Hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na SŠ a ZŠ Nerudova 267, Vimperk, odloučené pracoviště 1.máje 127



Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
na Střední škole a Základní škole Nerudova 267, Vimperk, odloučené pracoviště 1. máje 127, Vimperk

Pravidla pro hodnocení a klasifikaci chování a prospěchu žáků základní školy praktické, jejíž činnost vykonává Střední škola a Základní škola, Nerudova 267 Vimperk, jsou vydávána v souladu s ustanovením zákona č.561/2004Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), na základě vyhlášky č. 256/2012Sb.(kterou se mění vyhláška č. 48/2005) o základním vzdělání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a novele vyhlášky č.73/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 147/2011Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Článek I.

Hodnocení

1. Jednou z hlavních součástí výchovně vzdělávací práce je hodnocení a klasifikace žáků. Cílem těchto pravidel je pomoci pracovníkům ve sjednocení hodnotících a klasifikačních měřítek a stanovit tak všem jednoznačně platná kriteria pro hodnocení.
2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělání a chování žáka je chápáno ve dvou formách-hodnocení slovní a hodnocení klasifikací.
3. Hodnocení slovní a hodnocení klasifikací jsou trvalou součástí výchovy a vzdělávání žáků školy. Hodnocení a klasifikace přispívá k osobnímu rozvoji žáka a odpovědnému vztahu k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy.
4. Pravidla pro hodnocení řídí postup po stránce pedagogické a didaktické v průběhu i v závěru klasifikačního období při hodnocení a klasifikaci žáků.
Uvádí požadavky na zajištění a posouzení úrovně očekávaných kompetencí – výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů Školního vzdělávacího programu (ŠVP).

Pravidla jsou rovněž východiskem pro určování stupně hodnocení a klasifikace v souladu s požadavky pravidel chování v souladu se školním řádem včetně udělení výchovných opatření.
5. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování je:
- jednoznačné
- srozumitelné
- srovnatelné s předem stanovenými kritérii
- včasné, všestranné


6. Při hodnocení posuzuje pedagogický pracovník výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu a vnějšímu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodnitelné, odborně správné a doložitelné.
7. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady.


Článek II.

Zásady hodnocení

1. Při vzdělání jsou výsledky vzdělání žáka a chování žáka ve škole (při akcích mimo školu) hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům Školního vzdělávacího programu (ŠVP), k vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.
Hodnocení zahrnuje také píli žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
2. Hodnocení chování žáka ve škole (při akcích mimo školu) je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen a informuje v co nejkratší době třídního učitele, případně ředitele školy (u závažnějších přestupků).



3. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků pedagogičtí pracovníci uplatňují přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákům, zejména:
- neklasifikují žáky hned po jejich návratu do školy při nepřítomnosti delší než jeden týden
- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí a dát mu příležitost to prokázat
- učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
- při prověřování znalostí musí mít žáci dostatek času k pochopení, naučení, procvičení a zažití učiva
- ke konci klasifikačního období musí mít učitel dostatek podkladů pro jednoznačné hodnocení

- je nutné rozlišovat co je předmětem hodnocení prospěchu a co je předmětem hodnocení chování
4. Výchovný poradce a třídní učitel jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením pedagogicko - psychologického vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.
5. Učitel je povinen vézt soustavnou evidenci o klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl doložit správnost své klasifikace i způsob získávání známek (písemné, ústní). V případě dlouhodobé nepřítomnosti (ukončení pracovního poměru v průběhu klasifikačního období, dlouhodobá nemoc,...) předá klasifikační přehled zastupujícímu učiteli vedení školy.
6. Žák je hodnocen a klasifikován ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učeb-ním plánu pro daný postupný ročník, pokud nebyl rozhodnutím ředitele školy z předmětu uvolněn.
7. Stupeň hodnocení a klasifikace určí učitel, který vyučuje v příslušném předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě (pracovní vyučování).
Výjimku tvoří komisionální zkoušky.
8. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat ve svých výkonech pro určitou indispozici.

9. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.
Se zákonným zástupcem projedná vzniklou situaci třídní učitel a vyučující učitel daného předmětu.
10. Při klasifikaci prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě aritmetického průměru z klasifikace, ale přihlíží se k systematičnosti, snaze a smyslu pro plnění úkolů.
Stupeň prospěchu musí odpovídat průběžnému hodnocení a známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům.
Při hodnocení se využívá i sebehodnocení žáka.
11. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími ve třídě po projednání v pedagogické radě.
12. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu.
Pedagogové hodnotí a klasifikují chování žáků ve škole a při akcích pořádaných školou.
13. Na konci každého klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy (nejpozději 48 hodin před konáním pedagogické rady o klasifikaci) učitelé příslušných předmětů zapíší číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, připraví návrhy na případnou klasifikaci v náhradním termínu, návrhy na konání opravných zkoušek, u žáků hodnocených slovně se výsledek celkové klasifikace zapíše do upravených katalogových listů slovně.
14. Zákonní zástupci jsou o prospěchu a chování žáka informováni třídními učiteli a učiteli jednotlivých předmětů takto:
- průběžně v žákovských knížkách
- před koncem každého čtvrtletí školního roku (klasifikační období)
- okamžitě při porušení školního řádu
- případně vždy, kdy o to požádají zákonní zástupci






Článek III.

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáků získává učitel zejména těmito metodami a formami:
- diagnostickým pozorováním žáků
- sledováním výkonů žáka, jeho aktivity, připravenosti na vyučování
- konzultacemi s ostatními vyučujícími, pracovníky speciálně pedagogického centra, pedagogicko – psychologické poradny, dětskými a odbornými lékaři, rodiči
- prověřováním vědomostí, dovedností a návyků formou různých zkoušek – ústní, pohybové, praktické, grafické, testy,…
Podle možností a stupně postižení žáka se používá hodnocení, které žákovi více vyhovuje a) průběžné ústní hodnocení
- během činností žáka.
- na konci činnosti – zpětná vazba.
- individuální rozhovory s žákem.
b) průběžné písemné hodnocení (dílčí, kontrolní)
- informace pro žáka o jeho úrovni zvládání očekávaných výstupů (diktáty, desetiminutovky).
- kontrolní práce alespoň dvakrát za pololetí po předchozí přípravě
- formou testů.

2. Žáci 2. - 9. postupného ročníku musí mít z každého předmětu alespoň 10x podklad pro hodnocení za každé pololetí.
Zkoušení (písemné i ústní) je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Nepřípustné je individuální přezkušování v kabinetech.
3. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení.
Výsledky hodnocení písemných prací oznámí učitel žákovi nejpozději do týdne.
4. Konkrétní písemné práce rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok. Doporučuje se zadávat je častěji a v kratším rozsahu.
5. V jednom dni mohou žáci psát pouze jednu písemnou práci většího rozsahu.
6. Písemné práce uchovává vyučující po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci odvolat (celý školní rok + prázdniny).
V případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami se práce uchovávají do 31. 10. následujícího školního roku.
Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání i zákonným zástupcům.
Při hodnocení a klasifikaci průběžné i celkové se uplatňuje přiměřená náročnost vůči žákovi – stupeň postižení, zdravotní stav a individuální a věkové zvláštnosti žáka.

Článek IV.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

1. Žáci mají možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajištěna zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.
2. Škola může nabídnout využití softwarových produktů, které umožňují bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí a dovedností.
3. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí:
- schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi
- orientace v daném problému s využitím získaných vědomostí, dovedností a znalostí
- schopnost žáka prosadit se ve třídním kolektivu při řešení týmových úkolů
- schopnost změny své role v kolektivu vrstevníků, pochopení role kolektivu
- schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaní textů
- schopnost výběru určitých informací, selekce nepodstatných věcí
- využívání mezipředmětových vztahů
- schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností




Článek V.


Stupně hodnocení chování a prospěchu dle §14 a §15 vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky,
jejich charakteristika včetně předem stanovených kritérií


3.d.I. 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě klasifikace hodnotí
na vysvědčení takto:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Kritéria pro klasifikaci chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům.


Stupeň 2 (uspokojivé)
Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Žák má více než 40 neomluvených hodin.

Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělená opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit. Žák má více než 60 neomluvených hodin.



Výchovná opatření
1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci a za reprezentaci školy na veřejnosti.

2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou školní práci, za vzorné plnění školních povinností, za vzornou docházku, za školní iniciativu, za reprezentaci školy na veřejnosti a za příkladné činy.

3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit :
a) napomenutí třídního učitele – za drobné přestupky (zapomínání, nepnění zadaných úkolů, neplnění školního řádu, 12 neomluvených hodin, ztrátu žákovské knížky
b) důtku třídního učitele – za závažnější či opětovné porušení školního řádu (úmyslné ublížení spolužákovi, za podvodné jednání, 24 neomluvených hodin)
c) důtku ředitele školy – za porušování norem slušnosti, agresivitu vůči spolužákům i dospělým, zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči spolužákům i pracovníkům školy, za krádeže, šikanu a vandalismus, 39 neomluvených hodin

4. Třídní učitel uděluje napomenutí a důtku bezprostředně po přestupku (napomenutí i důtku mohou navrhnout i ostatní vyučující ve třídě) a neprodleně hlásí řediteli školy.

5. Pochvala, napomenutí a důtka se uděluje před kolektivem třídy.

6. Důtka ředitele školy se uděluje až po projednání v pedagogické radě. Navrhuje třídní učitel po konzultaci s vyučujícími ve třídě.

7. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo udělení opatření k posílení kázně a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi (zápisem do žákovské knížky) a jeho zákonnému zástupci (doporučeným dopisem) a zároveň toto zaznamená do dokumentace školy (třídní výkaz, katalogový list, pedagogický deník). Udělení pochvalya jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

3.d.II. 1. Při klasifikaci výsledků vzdělávání žáků v předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se respektuje:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadavků daných předmětů
- kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované rozumové a motorické činnosti
- výstižnost a jazyková správnost ústního a písemného projevu
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických úkolů a získané zkušenosti využít v praxi
- aktivita v přístupu k činnostem a vztah k nim
- schopnost samostatné práce

2. V povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu takto:



1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný






Kritéria pro klasifikaci:

Stupeň 1 (výborný)
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně nebo s menšími chybami. Ústní a písemný projev je zpravidla správný a výstižný. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák je schopen pracovat s menšími obtížemi po předběžném návodu učitele.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit jen za pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je málo rozvinutý. Žák je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků četné a závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je nerozvinutý. Žák je schopen pracovat pouze pod trvalým vedením učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si předepsané učivo neosvojil. Jeho ústní a písemný projev je nevyhovující. Žák není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele.

4. Výsledky vzdělání v povinných i nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě převedení klasifikace do slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k formulovaným výstupům.
5.
klasifikace slovní vyjádření


A: pro stanovení celkovéhohodnocení žáka na vysvědčení jsou následující zásady:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 – výborný ovládá bezvadně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný neovládá

B: pro stanovení celkového hodnocení žáka do osobních záznamů pro jednotlivé
oblasti jsou následující zásady
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
klasifikace slovní vyjádření
---------------------------------------------------------------------------------------------------
- úroveň myšlení:
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky

- úroveň vyjadřování:
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný na návodné otázky odpovídá nesprávně








- celkové uplatnění vědomostí,řešeníúkolů,chybyjež se žák dopouští:
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně,s jistotou a přesně
2 – chvalitebný dovede používat vědomostí a dovedností při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný i s pomocí učitele dělá podstatné chyby
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
- píle a zájem o učení:
1 – výborný aktivní,učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný aktivní,učí se odpovědně a se zájmen
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení,potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Článek VI.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka,chování a celkové hodnocení na vysvědčení

1. Každé pololetí školního roku se žákovi vydává vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení na základní škole praktické je vyjadřováno klasifikačním stupněm (klasifikace). Při hodnocení žáka na 1. stupni základní školy praktické se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni základní školy praktické je stupeň hodnocení vyjádřen odpovídajícím slovem:
1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. V odůvodněných případech (na základě doporučení SPC) se použije kombinace slovního hodnocení a klasifikace. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

3. Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce.

4. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně 3 měsíce před koncem klasifikačního období navštěvují školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ve všech, případně jen v některých předmětech, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech ve kterých byli klasifikováni, je závazná.V předmětech ve kterých nebyli vyučováni se neklasifikují.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním (v 1.-9. ročníku)
b) prospěl(a)
c) neprospěl(a)

a) prospěl(a) s vyznamenáním
není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Platí to i u žáka s individuálním plánem, pokud není uvolněn z některého předmětu.
b) prospěl(a)
není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením).
Platí to i pro žáka, který ač splňuje kritéria pro prospěch s vyznamenáním, je uvolněn z nějakého předmětu.
c) neprospěl(a)
je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením).


Článek VII.


Uvolnění z vyučování

V odůvodněných případech může ředitel školy uvolnit ze zdravotních nebo jiných důvodů žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo z části z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.
V předmětu tělesná výchova uvolní ředitel školy žáka na písemné doporučení lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
Pokud je žák z předmětu zcela uvolněn, nehodnotí se. Na vysvědčení se napíše uvolněn.
Při celkovém hodnocení prospěchu je žák hodnocen „prospěl“, i když splňuje kritéria pro celkové hodnocení „prospěl s vyznamenáním“.


Článek VIII.

Postup žáka do vyššího ročníku,opakování ročníku

1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn.

2. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka (na každém stupni lze 1x opakovat).


3. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí (31.3.). Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

4. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.


5. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce žáka povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

6. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku, po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.


7. Žáka, který opakoval ročník a opět neprospěl, navrhne ředitel k odbornému vyšetření ve speciálně pedagogickém centru a na základě jeho výsledků k případnému přeřazení do základní školy speciální.

8. Opakování ročníku bude uplatňováno uvážlivě s ohledem na jeho důsledek – neukončení vzdělání poskytovaného základní školou praktickou.

9. Žák, který splnil devět let povinné školní docházky v nižším než devátém ročníku a nezískal tak základní vzdělání, může na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.

10. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku.

Článek IX.
Vysvědčení

1. Po projednání hodnocení chování a prospěchu v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise.

2. Škola je žákovi vydá na konci prvního pololetí na určenou dobu a natrvalo na konci druhého pololetí. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat výpis z vysvědčení.

3. Při přestupu žáka na jinou školu zašle ředitel na tuto školu kopie osobní dokumentace žáka.
Škola z níž žák přestupuje archivuje originály.

4. Na prvním stupni základní školy praktické je hodnocení prospěchu žáka vyjádřeno číslicemi, na druhém stupni jejich slovním ekvivalentem.

5. Na vysvědčení se uvádí:
a) klasifikace chování žáka, prospěch v jednotlivých povinných předmětech, nepovinných předmětech, hodnocení práce v zájmových útvarech, zameškané hodiny, celkový prospěch, pochvaly a významná ocenění,
b) údaje o plnění povinné školní docházky a způsobilosti postupu do vyššího ročníku,
c) vzdělávací program, podle kterého byl žák vyučován.

Tiskopisy vysvědčení vydává nakladatelství SEVT (viz. seznam povinné školní dokumentace, zveřejňovaný ve Věstníku MŠMT ČR pro příslušný rok).

Pro vyplňování vysvědčení platí pokyny vydané MŠMT ČR.







Článek X.


Komisionální zkoušky


1.c..1. Komisionální přezkoušení se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí
- při konání opravné zkoušky

1.c..2. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu, dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

1.c..3. Žáci 1.-9. postupného ročníku školy, kteří dosud neopakovali ročník a jsou na konci druhého pololetí klasifikováni nejvýše ze dvou povinných předmětů, s výjimkou předmětů výchovného zaměření (hudební,výtvarná a tělesná výchova), stupněm nedostatečným, konají opravné zkoušky.

1.c..4. Opravné zkoušky se konají nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin, v termínu stanoveném ředitelem školy.

1.c..5. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

1.c..6. Opravné zkoušky jsou komisionální.

1.c..7. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad .



1.c..8. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
- předseda, kterým je ředitel školy, případně jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný pracovník školy.

- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, případně jiný vyučující daného předmětu.

- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené školním vzdělávacím programem.

1.c..9. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví vyučující předmětu v souladu se školním vzdělávacím programem a schválí ho ředitel.

1.c..10. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

1.c..11. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů (zdravotních) může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

1.c..12. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří klasifikací (viz. Článek V. odst. 2).

1.c..13. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení s datem poslední zkoušky.

1.c..14. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka






Článek XI.

Ukončení základního vzdělání



1.a..1. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého ročníku základního vzdělávání. Toto vysvědčení je opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání.

1.a..2. Žák, který úspěšně skončil základní vzdělávání nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku.

1.a..3. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku.

1.a..4. Žák, který byl přijat k dalšímu vzdělávání ve střední škole( učilišti) je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.



Pravidla hodnocení a klasifikace žáků Střední školy a Základní školy 1. máje 127 Vimperk


Pravidla projednána a schválena pedagogickou radou 28. 8. 2018

Schváleno Školskou radou



Ve Vimperku 3. 9. 2018 Ing. Petr Žuravský – ředitel školy

RYCHLÝ KONTAKT

Základní škola

1. máje 127
385 01 Vimperk
Vimperk:
388 415 915
Volary:
U Nádraží 512
384 51
Volary:
388 333 162
733128969

Novinky

obrázek
obrázek
obrázek
ZŠ praktická a speciální Vimperk a Volary

Created by © 2013 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy